Stru&269;n&253; P&345;ehled Gramatiky &268;esk&233;ho Jazyka



Porozum&283;n&237; gramatice &269;esk&233;ho jazyka v&225;m pom&367;&382;e mluvit a ps&225;t &269;esky profesion&225;ln&283;. Pom&367;&382;e v&225;m to porozum&283;t kultu&345;e &269;esk&233;ho jazyka. Sv&233; znalosti &269;esk&233;ho jazyka budete moci vyu&382;&237;t tak&233; p&345;i komunikaci s p&345;&225;teli a rodinou, kte&345;&237; jste rodil&253;mi &269;esk&253;mi mluv&269;&237;mi.


podstatn&225; jm&233;na

Pou&382;&237;t &353;irok&225; &353;k&225;la sklo&328;ovac&237;ch dopln&283;n&237;. P&345;i ur&269;ov&225;n&237; deklinace hraje roli rod, p&225;d, &269;&237;slo.


&268;esk&225; podstatn&225; jm&233;na jsou tak&233; ur&269;ena &269;&237;slem. &268;&237;sla lze sklo&328;ovat v p&345;&237;tomn&233;m i minul&233;m &269;ase. Jednotn&233; &269;&237;slo je ozna&269;eno genitivem. Jsou tak&233; ozna&269;eny pomoc&237; mu&382;sk&233;ho a &382;ensk&233;ho rodu. Mno&382;n&233; &269;&237;slo bylo repla vyj&225;d&345;eno jednotnou instrument&225;ln&237; koncovkou -ma v minulosti.


&268;e&353;tina m&225; velmi silnou flektivn&237; strukturu. Lze naj&237;t p&345;echyln&233; tvary v&283;t&353;iny podstatn&253;ch a p&345;&237;davn&253;ch jmen i &269;&237;slovek. P&345;&237;pony jsou nej&269;ast&283;j&353;&237;mi zm&283;nami. &268;esk&225; slova typicky maj&237; t&345;i a&382; sedm graf&233;m&367;. N&283;kdy jich v&353;ak m&367;&382;e b&253;t v&237;ce ne&382; sedm.


P&345;&237;davn&225; jm&233;na


&268;e&353;t&237; studenti mus&237; um&283;t porozum&283;t p&345;echylov&225;n&237; p&345;&237;davn&253;ch jmen. P&345;&237;davn&225; jm&233;na se pou&382;&237;vaj&237; k &250;prav&283; podstatn&253;ch jmen a dal&353;&237;ch v&283;c&237; ve v&283;t&283;. Forma p&345;&237;davn&233;ho jm&233;na se m&367;&382;e m&283;nit v z&225;vislosti na rodu, &269;&237;sle a gramatice podstatn&233;ho jm&233;na.


V &269;e&353;tin&283; existuj&237; t&345;i typy p&345;&237;davn&253;ch jmen. K p&345;&237;davn&253;m jm&233;n&367;m lze pou&382;&237;t t&225;zac&237; slova, p&345;edlo&382;ky a spojky. K dispozici je tak&233; &345;ada z&225;jmen. &268;esk&253; jazyk je sou&269;&225;st&237; z&225;padoslovansk&233; rodiny jazyky. Nem&225; &269;l&225;nky jako jin&233; jazyky.


&268;esk&225; p&345;&237;davn&225; jm&233;na se sklo&328;uj&237; pro ozna&269;en&237; n&225;lady a &269;asu. &268;esk&225; m&225; &269;asov&253; syst&233;m zalo&382;en&253; na aspektech. &268;esk&225; slovesa mohou tvo&345;it i aspekty. Existuj&237; t&345;i typy gramatick&253;ch zp&367;sob&367;. Podmi&328;ovac&237; zp&367;sob se pou&382;&237;v&225; k vytvo&345;en&237; minul&233;ho &269;asu. Indika&269;n&237; n&225;lada se pou&382;&237;v&225; pro hypotetick&233; ud&225;losti.


Slovesa


&344;ada &269;esk&253;ch sloves m&225; aspektov&253; v&253;znam. Aspektivn&237; v&253;znam je dopln&283;n&237; k infinitiv lexik&225;ln&237;ho slovesa. An aspektov&233;ho v&253;znamu lze dos&225;hnout pou&382;it&237;m gerundia nebo slovesa s perifrastick&253;m v&253;razem.


Obvyklou strategi&237; p&345;ekladu lexik&225;ln&237;ch slov je aspektov&225; v&283;ta s ingresivn&237;m smyslem. Krom&283; norm&225;ln&237;ch v&253;znam&367; sloves je nejd&367;le&382;it&283;j&353;&237; funkc&237; slovesa jeho aspektov&225; funkce. To p&345;id&225;v&225; v&253;znam infinitiv&367;m lexik&225;ln&237;ch sloves.

Krom&283; nejobl&237;ben&283;j&353;&237;ch sloves existuje mnoho dal&353;&237;ch sloves kter&233; mohou m&237;t aspektov&253; v&253;znam. P&345;&237;kladem jednoho takov&233;ho slovesa je zacit. Ten druh&253; se naz&253;v&225; zacinat.


elipsa je dal&353;&237; sloveso s aspektov&253;m v&253;znamem. elipsa m&367;&382;e b&253;t pops&225;na jako nejmen&353;&237; gramatick&225; verze slovesa. Stoj&237; za to prozkoumat.


Gramatick&253; p&345;&237;pad


P&345;edlo&382;ky se v &269;e&353;tin&283; krom&283; jin&253;ch gramatick&253;ch charakteristik pou&382;&237;vaj&237; k ur&269;en&237; gramatick&233; podoby slov. Tato informace je ulo&382;ena ve slovesu. Sloveso m&225; t&345;i gramatick&233; zp&367;soby: podmi&328;ovac&237; zp&367;sob, rozkazovac&237; zp&367;sob nebo indikativn&237;.


&268;esk&253; jazyk pou&382;&237;v&225; k ur&269;en&237; rodu ve v&283;t&283; i p&345;edlo&382;ky. Pohlav&237; je kl&237;&269;ovou sou&269;&225;st&237; jazyka, proto&382;e v&283;t&353;ina podstatn&253;ch jmen, kter&225; odkazuj&237; na lidi nebo zv&237;&345;ata, je slo&382;ena v odd&283;len&253;ch mu&382;sk&253;ch rodech/ &382;ensk&233; formy.


V &269;e&353;tin&283; jsou mo&382;n&233; t&345;i rody: mu&382;, &382;ena a st&345;edn&237;. Toto nen&237; pevn&233; pravidlo, proto&382;e n&283;kter&225; slova odpov&237;daj&237; v&237;ce ne&382; jednomu paradigmatu.


&268;esk&233; p&345;edlo&382;ky &269;asto pou&382;&237;vaj&237; genitiv, p&225;dy akuzativu a dativu. Jedn&225; se o komplikovan&253; syst&233;m gramatick&253;ch &250;prav, kter&253; je &269;&225;ste&269;n&283; zd&283;d&283;n z praslovansk&233;ho jazyka. V&283;t&353;ina u&269;ebnic zobrazuje &269;esk&233; p&345;&237;pady v jejich po&345;ad&237;. Studenti v&353;ak maj&237; r&367;zn&233; pohledy.


Rod


&268;esk&253; jazyk m&225; krom&283; rodu podstatn&233;ho jm&233;na je&353;t&283; t&345;i dal&353;&237; gramatick&233; kategorie. Toto jsou sklo&328;ov&225;n&237; a &269;&237;slo.


Nejd&367;le&382;it&283;j&353;&237;m faktorem p&345;i slo&382;en&237; &269;esk&253;ch podstatn&253;ch jmen je p&225;d. Krom&283; toho, &382;e je hlavn&237;m faktorem p&345;i ur&269;ov&225;n&237; rodu slova, pom&225;h&225; tak&233; ur&269;it pravideln&233; sklo&328;ov&225;n&237; podstatn&233;ho jm&233;na. Z&225;le&382;&237; na druhu podstatn&233;ho jm&233;na, rodu a jeho koncovce. Kdykoli m&237;t z&225;jem nau&269;it se v&237;ce podrobnost&237; o &269;esk&253; jazyk, mus&237;te pod&237;vat se pisnicky-pro-deti str&225;nka.


U n&283;kter&253;ch p&345;&237;davn&253;ch jmen se tak&233; pou&382;&237;v&225; nominativ. P&345;&237;davn&233; jm&233;no mus&237; b&253;t v tomto p&345;&237;pad&283; porovn&225;no s odpov&237;daj&237;c&237;m podstatn&253;m jm&233;nem. Existuj&237; dva typy p&345;&237;davn&253;ch jmen: m&283;kk&225; a tvrd&225;. M&283;kk&225; p&345;&237;davn&225; jm&233;na kon&269;&237; na -i, zat&237;mco tvrd&225; na -y.


Nominativ tak&233; umo&382;&328;uje dva tvary mno&382;n&233;ho &269;&237;sla, kter&233; se tak&233; pou&382;&237;vaj&237; k popisu nespecifikovan&253;ch mno&382;stv&237;. Nominativn&237; tvar mno&382;n&233;ho &269;&237;sla se pou&382;&237;v&225; pro &269;&237;sla od dvou do &269;ty&345;i, zat&237;mco tvar genitivu mno&382;n&233;ho &269;&237;sla se pou&382;&237;v&225; pro vy&353;&353;&237; &269;&237;sla.